Make your own free website on Tripod.com
Prohlaseni: Ja, nize podepsany Martin Skapik cestne prohlasuji, ze me jednostranne ukonceni spoluprace s panem Petrem Cibulkou nema zadnou souvislost s clankem pane Meraka, kteremu jsem jeho pocin odpustil, nebot se domnivam, ze odrazi stav, stres, ve kterem se zrejme pan Merak nachazi, a ja nechci byt tim, kdo ho nadale bude jakkoliv zatezovat, byt jeho vyplod je skutecne sileny a absurdni :-) . Nejen ale pribeh kolem Iregionu a mych novin a estebecka pana Jana Kukucky, meho pritele a jak se dozvidam z Iregionu zrejme i kolegy agenta :-) mne moc poucil. V dusledku o tom, ze na poli soucasneho rekneme ceskeho disentu vladne podivna revnivost, ktera mi negarantuje spravnost univerzalniho postupu v duchovnim, tedy i kreativnim boji s komunismem = fasismem. Naopak jsem presvedcen o dvou pro mne smutnych vecech. 1) V cechach je postkomunismus proste proto, ze zde zije premnoho lidi, kterym nejakym zpusobem ta zrudnost nevadila, ba naopak na ni profitovali a at se nam to antikomunistum libi ci nelibi, je to realita, ktera spoluutvari nase spolecenstvi, chcete-li stat. 2) Mezi nami nekomunisticymi novinari je prilis mnoho osobnich ambici, casto az narcisismu a podivne souteze napriklad o zachovani si jmena jako symbolu protikomunistickeho dobroje atd. a to je pro mne vetsinove nadrazeno tomu co je skutecne potreba hledani pravdy, coz prinasi i rizika skandalizace a osobni ujmy pomluvou a cimkoliv jinym. Protoze toto zjisteni v poslednich mesicich se mi vyrazne potvrdilo, tedy v obou techto vecech, jak prevazne komunistickem ovzdusi u nas, tak i nemoznost ucelne bez emoci na jednu ci druhou stranu ucinne spolupracovat, ukoncil jsem jakekoliv dalsi politicke aktivity, ci pseudopoliticke, nebot nemohu nic garantovat za ostatni kolegy, byt zvucnych jmen, ba naopak jsem velmi zdrcen jejich pristupem a narcismem, jejich neochotou chovat se slusne a neskromne, ba naopak vnimam casto osobni zajmy a zhrzeni jako casto vydavane za jakysi boj proti komunismu. Je to asi i dusledek pestovani si behem komunismu nekolika jmen, ktere byly velmi protezovany jak v Charte, tak i svobodnymi vysilacami a vetsina techto jmen pro mne selhala kolaboraci po listopadu 89, kdy precasto lide z Charty a jinych organizaci podcenili nutnost teprve zapoceti boje s komunismem, a co vice zapojili se do ekonomickeho, ci politickeo profitu, kdyz nalezli do vlady a vsude jinde s bolsevickymi uchylaky. Tot vse. Mrzi mne, ze mnoho cestych lidi zustava bezejmenych, ale asi to i chteji. O mnoha lidech nehovorila ani Svobodna Evropa ani Hlas Ameriky, ani nemely pripraveny cesty po listopadu (tim se nechci dotknout tech cestnych signataru Charty atd., ale je to myslim mensina) kamkoliv. Ti lide asi byli moudrejsi nez my. Vedeli, ze se lod nezmeni prestrikanim napisu, ale po dlouhych letech, mozna vymene generaci a to az tehdy, az se misto osobnich ambici at uz v disentu nebo v politice budou dit veci spolecneho zajmu. Domnivam se, ze veci u nas vyresi EU, at se nam to libi nebo ne, pokud se tady navzajem pred vstupem nepozereme a jsem tomu rad, ze alespon nase deti se budou moci nadechnout a svobodne studovat a pohybovat se nekde jinde, nez v tomto pro mne depresivnim a smutnem prostredi pokrivenych lidi. Neminim se nadale jakkoliv politicky angazovat a navracim se k puvodni profesi - laicky kazatel a spisovatel. Martin Skapik